Rozluštění poznámky
Příštího dne se mi těžce chodilo. Kolena jsem měla důkladně potlučená a špatně se mi kulhalo na obě nohy. Ještěže jsem kamarádila s Jarkou, která jediná se mnou soucítila. Pršelo a nemohli jsme jít ven. Učitelka otevřela skříň a všechny děti si k ní běžely vyfasovat hračky. Nastala tlačenice a boj o ty nejlepší. Jarka se znenadání rozkřičela: „Pusťte první Věrku, je raněná!“
Učitelka zpozorněla. „Co je Věrce?“, zeptala se.
V tu chvíli mi Jarka nečekaně stáhla punčocháče a děti udělaly „jů“, učitelka se zarazila. Má dobitá kolena na ni udělala dojem. „Jak jsi to dokázala?“
„Zakopla jsem.“
„No, to jsi šikovná. Maminka z tebe měla jistě radost.“ snažila se učitelka odhadnout maminčinu reakci.
„Ani ne,“ řekla jsem a pomyslela si, že učitelka mojí maminku určitě nezná dost dobře, jinak by věděla, že ta se raduje z úplně jiných věcí.
Učitelka mě posadila ke stolečku a sama donesla kostky, které navrhla Jarka. Celé dopoledne jsem se pohybovala velice opatrně, ale tentokrát to nebylo kvůli punčocháčům.
Odpoledne si pro mě přišla maminka a já si všimla, že je velice rozhněvaná. Při převlékání si pod nosem stále mumlala: „No, já mu ukážu! To bude koukat!“ Ale komu a co ukáže a kdo bude koukat, to neřekla. Tušila jsem však, že se maminka dověděla ve škole znepokojující zprávy o Milošovi. A taky že jo.
Doma hned ve dveřích tatínkovi rozčíleně hlásila: „Tak už vím, jak to bylo s těmi stolky! Tvůj syn rozpoutal válku mezi žactvem a v zápalu boje je polámal. Jsou v opravě!“
„Ty jsi je tam odnesla? Neměla ses s nima tahat,“ řekl zneklidněně tatínek.
„Miloš je tam zanesl sám! Ale nemá na zaplacení a tak je nevyzvedl!“
„Puso“ nerozčiluj se, já to dám do pořádku,“ uklidňoval maminku tatínek, vstal a vzal ze skříně důtky. V tom se zarazil. Důtky měly uřezanou poddajnou kůži, zůstalo z nich jen jakési torzo. Pochopil, že Miloš se na danou situaci náležitě připravil. Tatínek v rámci výchovného procesu použil co zbylo. Nakonec, byl zvyklý šetřit a než důtky vyhodil, náležitě se s nimi rozloučil a o Miloše je přerazil.
Při večeři se nám oběma sedělo moc špatně. Miloše pálil zadek a já stále nemohla ohnout kolena.